Krátké připomenutí: Jedná se o rychlou a obratnou trailovou závodní rachejtli, s váhou někde kolem 220 gramů. Futro tvoří textilní síťovina, vyztužená několika pásky z umělé kůže, s přiměřenou ochranou palce, límec kolem kotníku je z pěnové EVA hmoty, design doplňuje reflexní "eNko" na vější straně. Uvnitř je bota uzpůsobená pro běh na boso, nic nedře a netlačí. Vložka má pouze hygiencký účel, je to obyčejná placka bez tvarování, stojedničky jsou přísně neutrální. Sklon pata/špička je malý, odhaduju jej tak na šest milimetrů.
Moje první a několik dalších stojedniček přišlo poštou z anglického internetového stánku wiggle.co.uk, protože v době, kdy jsem tenhle konkrétní model sháněl, nebyla naděje je získat na českém trhu. A přišly samozřejmě s podrážkou určenou pro britský trh, tedy s mezistélkou abzorb a podrážkou s dezénem převzatým z modelu MT840BY. Tenhle vzorek je složený z různě velkých a různě orientovaných kosočtverců, vysokých asi čtyři milimetry, poměrně hustě nasázených po celé podrážce.
V téhle botě jsem odběhal závody různého charakteru, od městského půlmaratonu až po stokilometrové horské ultra, samozřejmě jsem v nich i trénoval a to zejména na mých domácích terénech tady ve Středohoří, což obnáší hlinité pěšiny, bláto, jehličí, ale hlavně stezky posázené ostrými vulkanity.
Přeběhlo v podstatě jen pár měsíců a situace s dostupností tohodle modelu se radikálně změnila. Při poslední návštěvě u Michaela v Trailpointu mě čekalo překvápko v podobě nových, elegantně černých stojedniček, ovšem s původní americkou podrážkou. Design futra je stejný, ale na rozdíl od mých původních, je podrážka tvořená pěnovou mezistélkou acteva do které je pod dezén vložená placička z karbonu, které v New Balance říkají rockstop, která chrání chodidlo před pohmožděním od ostrých kamenů. Podrážku samotnou tvoří různě velké trojklanné útvary, o něco nižšší než kosočtverce na anglické podrážce a také jsou trochu dál od sebe.
Ani netušíte, jak jsem se těšil na první proběhnutí. Na nové podrážce jsem vyzkoušel všechno, co můj domácí terén nabízí. Mokrý a suchý čedič a pískovec, trávu na pastvinách, suché hlinité stezky i bláto, tu trochu sněhu kterou jsem ve vysoký zemi našel, a nakonec vyšší dívčí, běhání ve volném terénu, čili listí, kamení, kluzké kořeny a větve, štěrk, šotolinu, omechované balvany, nerovný a nestabilní povrch.
Závěrečné shrnutí je asi následovné, ostrovní podrážka má lepší odpich na bahnitých a vlhkých podkladech, má ovšem trochu sklon na sebe balit bláto a bota pak zbytečně těžkne. Je pružnější a citlivější, ovšem při velkých objemech po kamenitých cestách je třeba být opatrný, aby nedošlo k pohmoždění zejména metatarzů. Americká je díky rockstop placce šetrnější k chodidlu, noha se později unaví, za což se platí o něco menším pocitem pro stezku. Dále mám dojem, že mírně klouže na vlhké hlíně a blátě, to je daní za méně agresivní vzorek, ale bláto na sebe nebalí, zůstává lehká a obratná.
Pro mě je to jasná volba, na dlouháče a můj typický trénink po kamenitých cestách s velkým převýšením budu obouvat stojedničky s rockplackou, ostrovní krásky si odvezu k našim do Kolína, kde mi myslím výborně poslouží pro běhání v lužním lese a po písčitých stezkách polabských borů.
PS: dámy prominou, právě jsem si je sundal:-)
 |
| britská & americká rachejtle |
 |
| ostrovní kráska |
 |
| šampion z Leadville a Western States |
Super bota, mám od února americký model a ohromně se mi osvědčily. A myslím, že chystaný inovovaný model na příští rok bude ještě o trochu pohodlnější, protože má převzít kopyto z Minimusek.
OdpovědětVymazatAhoj Jaromíre, jsem rád, že občas zaskočíš.
OdpovědětVymazatInu, po laborování s různými modely bot jsem došel k tomu, že 101čky jsou asi to nejlepší co můžu obouvat. V minimuskách se proběhnu rád, mám i nějaké Inovky, ale tahle bota je prostě nej.
Nevím jak je to stím svrškem ale na irunfar.com jsem viděl následníka, MT 110 a ty mají ten vršek trochu moc kosmo, a možná příliš lehký na úkor výdrže. Tož uvidíme.
Ať Ti to lítá:-)
Ahoj Jirko. Taky jsem si pořídil stojedničky, ale po dvou, potažmo už prvnim proběhnutí mám na malíčkách docela pěkný puchejře. Nesetkal si se s tim u svých stojedniček? Docela mě to mrzí a štve, jsem si na ty botky strašně těšil a taky jsem si je koupil i vlastně kvůli tvým recenzím :)
OdpovědětVymazatPetr
To je těžký, každej máme jinou nohu a nesedne všem všechno. Přesto bych ale neházel botky do koše, puchjře olep flastrem a zkus běhat dál, bota povolí, na kůži se udělaj mozoule. Já mám puchejře taky, vždycky v nový botě, ale běhám v nich naboso. Chvilku to trvá, než si bota s nohou sednou. A taky samozřejmě není dobrý v novejch botách vypálit hned třicítku.
OdpovědětVymazatDíky draku...přelepím přelepím a rozhodně je házet do koše nebudu, páč krom teda tady tý maličkosti se mi v nich běhá hezky, i když teda todle mi trochu tupí ten hezký pocit z běhu a novejch bot....snad máš pravdu a snad si na sebe zvyknou navzájem :)
OdpovědětVymazatPetr